V mládí jsem sice chodila do kostela, ale nemohu říct, že bych věřila, že Bůh skutečně je. Nikdy se mi do rukou nedostala Bible. Měla jsem pocit, že žiji, jak nejlépe umím a nikdy jsem nedělala žádné vědomé hříchy.
Proto jsem si také myslela, že Boha ve svém životě nepotřebuji.
Dcera mě pozvala na shromáždění Společenství Obrody. Po půl roce jsem se dala pokřtít plným ponořením do vody jako Ježíš Kristus. Po tom mě Bůh naplnil Duchem svatým s biblickou evidencí promluvení v jazycích.
V roce 1999 jsem měla veliké uzdravení. Upadla jsem a zlomila si hrudní obratel. Ležela jsem v nemocnici, 3. den jsem oslepla, ochrnula na pravou polovinu těla a upadla do bezvědomí. Postihla mě mozková mrtvice. Doktoři sdělili mé dceři, aby počítala s tím nejhorším, se smrtí. V případě přežití budu mít velké trvalé následky a po zbytek života budu na lůžku se 100 % péčí a v tom lepším případě budu na vozíčku.
Dcera se začala s bratry a sestrami upřímně modlit za mé uzdravení. 2. den jsem viděla a mohla se hýbat!
Když jsem byla přivezena do nemocnice, doktoři mi sdělili, že budu v nemocnici 6 měsíců kvůli zlomenému obratli, protože mám velkou osteoporózu. Dalších 6 měsíců budu muset chodit s berlemi a chodit na rehabilitace. Po 5 týdnech jsem odešla z nemocnice s berlemi kvůli zlomenině, ne kvůli mozkové mrtvici, kterou jsem prodělala. 4 týdny jsem byla v lázních na rehabilitaci a poté jsem ještě 6 týdnů používala berle.
6 měsíců po propuštění z nemocnice jsem byla na kontrole. Primářka Neurologického oddělení mi řekla, že když vidí kontrolní CT vyšetření, tak to vypadá, jako kdybych nikdy neměla žádnou mozkovou mrtvici!
V červnu 2016 jsem opět upadla a rentgen potvrdil že mám zlomeninu části pánve. Po modlitbách bratrů a sester, 2. den na CT vyšetření nebyla vidět žádná zlomenina. Jsou to velké zázraky, díky kterým nejsem odkázaná na vozíček, nebo být upoutaná na lůžko.
Bohu děkuji za radost, klid, uzdravení, prostě za celý můj život a za to, co vše činí v mém životě.